Hnanice

Jen pár kilometrů jižně od Znojma, v těsné blízkosti rakouských hranic, leží obec Hnanice obklopená téměř ze všech stran vinohrady. Je jednou ze vstupních bran do Národního praku Podyjí. Především díky neporušené krajině a kvalitnímu vínu je obec stále vyhledávanějším cílem pro turisty.

Starobylá obec leží ve vinorodém kraji, původně při staré obchodní stezce spojující Znojmo a rakouský Retz. Nejstarší písemná zpráva o Hnanicích se datuje k roku 1201, dokládá pěstování vinné révy a je v ní zmínka také o Němcích na Znojemsku. V období středověku byly Hnanice jedním z nejvýznamnějších společenských center regionu ležícím na významné středověké cestě. Byly první obcí se zemskou hranicí. Na hnanické trhy přicházeli obchodníci z celé jižní Moravy a téměř z celé severní části Dolního Rakouska. Moravané zde prodávali své obilí a obstarávali si zdejší dobrá moravská i rakouská vína. Místní usedlíci tak zbohatli... Ránu čilému obchodnímu městečku způsobil poválečný odsun Němců, kdy se počet obyvatel snížil na pouhých 250 obyvatel.

Dnes jsou Hnanice moderní obcí navazující na svou bohatou historii. Její novodobý obraz je v současnosti tvořen malebným náměstím s dominantou kostela sv. Wolfganga a nezvykle širokou nabídkou služeb: v obci najdete penziony, moderní hotel, řadu vinařství a vinné sklípky s možností posezení při degustaci kvalitních vín, restauraci, pivovar, hostinec, směnárnu, čerpací stanici i agroturistickou stáj nabízející projížďky na koních po hypostezkách vyznačených v okolí obce. 

Hnanice jsou také křižovatkou několika značených pěších i cyklistických tras, a to včetně mezinárodní dálkové trasy EuroVelo 13 – Stezka železné opony, kopírující linii, která v nedávné minulosti rozdělovala Evropu na „východ“ a „západ“. Připomínkou této historie je i několik dochovaných pevností a bunkrů původního československého válečného opevnění budovaného ve 30. letech 20. století. 

Nejvýznamnější památkou obce je gotický kostel sv. Wolfganga z roku 1487 s pozoruhodnou věží, zpustlý ve třicetileté válce a později barokně přestavěný. V jeho těsné blízkosti se nachází studánka se zázračným pramenem uctívaným už v pohanských dobách. Podle pověsti její voda léčí slepotu. Dalšími památkami v Hnanicích jsou Mariánský morový sloup, starobylá sýpka či řada drobných církevních kapliček rozesetých v okolních vinicích. Tyto tzv. poklony, boží muka a sochy světců (nejstarší z roku 1805) byly po 2. světové válce natolik zničeny, že z některých z nich zbyly jen základy. Na nich pak byly sakrální stavbičky podle vzpomínek pamětníků znovu vystavěny. Jejich výklenky dnes zdobí sošky a reliéfy spodobňující jednotlivé svaté, kterým jsou zasvěceny. Celkem je jich 13 a dávají zdejší krajině neobyčejně půvabnou estetickou hodnotu. 

Zdejší staletou vinařskou historii dokládá jedna z nejpůvodnějších sklepních uliček na Znojemsku. Vinařské sklepy a lisovny se stavěly při okrajích vinohradů a postupně vytvořily souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce. V Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku, vytvářejí vinné sklepy systém podzemních chodeb navazujících kolmo na sebe. Zápis v Gruntovní knize z roku 1820 dokládá v obci více než 100 sklepů a tento počet platí dodnes. Za pozornost stojí mohutné dřevěné dveře některých sklepů, které jsou ukázkou řemeslně mistrovského truhlářského díla. Sklepní ulice v Hnanicích byla dokonce navržena za státem chráněnou památkovou zónu. 

Nedaleko Hnanic se nachází legendární vinice Šobes, proslulá svojí krásnou polohou na ostrohu řeky Dyje. Kopec, na němž se vyskytuje unikátní teplomilná fauna a flóra, byl osídlený už před 30.000 lety. Kyselá hlína na rulovém podkladě absorbuje sluneční teplo a vytváří podmínky podobné nejslavnějším porýnským či francouzským vinicím. Šobes je dnes součástí Národního parku Podyjí, a právě z Hnanic vede nejkratší cesta k tomuto unikátnímu kopci i na řadu malebných přírodních vyhlídek v jeho okolí.