Zříceniny

CORNŠTEJN, Bítov
Hrad byl postaven na skalnaté šíji dvojitého meandru řeky Dyje nedaleko hradu Bítova ve 20. letech 14. století příslušníky rodu Bítovských z Lichtenburka. Zbytky zdí a palácové sklepy z té doby se dochovaly dodnes. Největší slávu zažil hrad v 15. století, kdy dokázal rok vzdorovat obléhání Jiřího z Poděbrad. Po pobělohorské konfiskaci připadl Krajířům z Krajku, ale na konci 16. století byl opuštěn. 

Dnes je pobočkou Jihomoravského muzea ve Znojmě, které zde každoročně v letní sezóně pořádá šermířské akce a programy na oživení hradní zříceniny. Návštěvníkům se odsuď nabízejí nejen úchvatné výhledy do okolní rekreační oblasti Vranovské přehrady, ale i expozice mučírny a šenku hradní posádky ve sklepeních bývalého hradního paláce.
Vstup je zpoplatněn.
www.muzeumznojmo.cz
 

NOVÝ HRÁDEK u Lukova 
Původní lovecký hrad založil ve 14. století moravský markrabě Jan Jindřich. Druhý hrad zde vznikl z původního předsunutého opevnění v 15. století. Po dobytí Švédy v roce 1645 začal pustnout a postupně srůstat s okolní divokou přírodou. Ve dvacátých letech 20. století byla zřícenina zkonfiskována poslednímu majiteli a pronajata Klubu českých turistů, který ji zpřístupnil veřejnosti a zřídil zde turistickou noclehárnu.

Počátkem padesátých let se Nový Hrádek ocitl v zakázaném pásmu, do něhož měli přístup pouze vojáci Pohraniční stráže. Díky umístění v přísně střežené hraniční zóně za dob komunistického Československa se zde jakoby zastavil čas – příroda převzala vládu a zahalila zříceninu do nádherného zeleného hávu. Politický převrat v roce 1989 opět umožnil volný pohyb v Podyjí i opětovné zavedení návštěvnického provozu na zřícenině v garanci Národního památkového ústavu. Během předešlých 40 let zde díky nepřítomnosti člověka začaly probíhat volné přírodní procesy, které způsobily srůstání přírodních prvků se původní středověkou architekturou hradu. Vzniklá „srostlice“ je dnes mimořádně cenným krajinotvorným prvkem v prostředí první, nejpřísněji chráněné zóny Národního parku Podyjí. Stavebně historické i přírodní hodnoty Nového Hrádku jsou opravdu mimořádné – v roce 2002 byl společně se Státním zámkem Vranov nad Dyjí vyhlášen za národní kulturní památku.

Ve zřícenině jsou možné prohlídky s průvodcem zaměřené jak na historii památky, tak na zdejší rozmanitou faunu a flóru Národního parku Podyjí. Z nejvyšší vyhlídkové terasy se naskýtá nádherný výhled na řeku Dyji meandrující tak, že vidíte současně 4 vodní toky, které krajinu dělí jako puzzle na části střídavě patřící k České republice a k Rakousku.
Vstup je zpoplatněn.
www.hrad-novyhradek.cz

VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ ZŘÍCENINY

BUKOVINA, Hostim
Nevýrazná hradní zřícenina stojí v místě, kde v 1. polovině 14. století stával nad potokem Nedveka kamenný hrad. Zanikl však pravděpodobně už za válek Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem, protože k roku 1481 už je uváděn jako pustý. Zachovaly se pouze nepatrné zbytky zdiva, kulaté věže a hradebního opevnění.

FREJŠTEJN, Podhradí nad Dyjí
Hrad byl zřejmě založen už v polovině 13. století, ale z jeho historie toho není mnoho známo. Po smrti Přemysla Otakara II. se stal doupětem lapků. Už na konci 15. století je uváděn jako pustý, ikdyž v 16. století zde probíhala pevnostní přestavba, ze které se do dnešních dnů dochovala věž se střílnami. Z poměrně malého hradu se také dochovala část severní zdi a hradeb, zbytky paláce, vrat a kaple. Natáčela se zde pohádka Císař a tambor.

Rotunda HENRICHSRUHE, Chvalatice
Zřícenina malé kruhové stavby, která původně sloužila v 19. století bítovským pánům jako lovecký zámeček a odpočinkové místo při lovu zvěře v okolních lesích.

Pustý hrad JEVIŠOVICE, Střelice
Tzv. Pustý (nebo Starý) hrad byl vybudován na vrcholu příkrého ostrohu nad řekou Jevišovkou ve 13. století pánem Bočkem z Jevišovic. Stojí v místě, kde mělo osídlení již velmi dlouhou historii – archeologické nálezy jej dokládají už v eneolitu a daly dokonce název „Jevišovické kultuře“. Někteří členové rodu však ve zdejším regionu působili jako lapkové a dva z nich byli za to dokonce popraveni. Radikální postavení rodu v husitském hnutí se stalo hradu osudným – roku 1421 byl dobyt a zničen. Roku 1448 je hrad uváděn už jako pustý. Panské sídlo ale později vyrostlo na druhém břehu Jevišovky a nese pojmenování „Starý zámek“ (dnes ve správě Moravského zemského muzea). Ze Starého hradu se do dnešních dnů dochovaly jen nepatrné zbytky základového zdiva a obranné valy.

LAPIKUS, Plaveč
Romantická zřícenina stojí na skalnatém ostrohu nad údolím Plenkovického potoka. Hrad vznikl pravděpodobně ve 2. polovině 14. století, ale v roce 1508 se uvádí už jako pustý. Nejvíce se na jeho osudu podepsaly války mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Dnes zde spatříte už jen zbytky zdiva paláce, brány a ohradní zdi. 

ŠENKENBERK (ŠIMBERK, ŠIMPERK), Šumná
Gotický hrad byl založen někdy na počátku 13. století a první zmínka o něm je v listině krále Jana Lucemburského z roku 1325. Zanikl však zřejmě už během česko-uherských válek, protože v roce 1516 je zmiňován jako pustý. Zachovaly se z něj už pouze zbytky obvodových zdí a hradebních valů. Najdete jej v hlubokých lesích nad rybníkem jménem Vlkov (nebo též Šimperák). Kdysi pod ním stávala ves Šenkenberk.

Torzo rozhledny UHERČICE
Drobná stavba bývalé rozhledny zdobila zámecký park v Uherčicích už od roku 1801. Tím předběhla obdobné romantizující stavbičky vznikající v okolí šlechtických sídel v polovině 19. století. Jedná se tak o nejstarší dochovanou rozhlednu na území České republiky – bohužel dochovanou jen jako torzo bez schodiště. Přístupná je pouze na vlastní nebezpečí. 

ŽEROTICE
První zmínka o vsi s patrovým hrádkem pochází z roku 1259. Tvrz sama je výslovně uváděna až roku 1358, kdy ji Adam ze Žerotic prodal Benešovi z Weitmile. Ten ji pak rozšířil natolik, že je nadále v pramenech uváděna jako hrad. Díky přestavbě z roku 1512 byla stavba označována dokonce i jako zámek a v renesančních úpravách objektu se pokračovalo i později v 16. století. V roce 1643 jej dobyli a vypálili Švédové. Další majitelé provedli jen drobné barokní úpravy, avšak s jejich přenesením rodového sídla na nedaleký zámek Želetice, upadá hrad významově i architektonicky. Roku 1938 se začalo s bouráním části hradu a materiál byl použit na stavbu silnice do Želetic. Do současné doby se z hradu zachovala renesančně sklenutá místnost, obvodové zdivo paláce, opěrné pilíře hradeb, zbytek hranolové věže a obezděný příkop. Poslední majitel zříceninu zakoupil roku 1998 a provádí postupnou rekonstrukci.