Hrady, zámky a tvrze

Hrad BÍTOV
Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů České republiky. Leží na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou nedaleko soutoku s Dyjí. Zrcadlí se ve vodách Vranovské přehrady (zbudované roku 1935), jejíž vody zatopily prastarou obec Bítov v podhradí. Hrad byl založen v 11. století na místě původního slovanského sídliště a velkomoravského hradiště, a to jako první z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu. Je pravděpodobně nejstarším hradem celého moravsko-rakouského Podyjí.

Původně dřevěný, zeměpanský hrad byl počátkem 13. století přestavěn na hrad kamenný. Vystřídaly se zde rody Lichtenburků (1307–1572), kteří budují kamenné opevnění s věžemi, a Jankovských z Vlašimi (1612–1755), kteří přestavují hrad v duchu renesance a zakládají hradní zbrojnici. Dalším rodem byli Daunové (1755–1904), za nichž hrad dostává dnešní novogotickou podobu. Nejznámější z nich byl Leopold hradbě Daun, držitel Řádu zlatého rouna a polní maršálek Marie Terezie. Následovali Haugwitzové (1904–1906), dědicové Daunů, kteří většinu zděděného majetku stěhují z Bítova na své rodové sídlo v Náměšti nad Oslavou.

Posledním majitelem byl baron Jiří Haas z Hasenfelsu (1912–1945), majitel porcelánky Haas a Czjzek ve Slavkově u Karlových Varů a zakladatel jedné z prvních soukromých ZOO u nás. Byl vášnivým milovníkem zvířat i žen a jeho život nepostrádal dramatické zvraty. Obohatil hradní zoosbírky mimo jiné o unikátní kolekci 49 vycpaných psů – dnes největší sbírku svého druhu na světě. Mimo tu zde stojí za vidění především hradní palác s romantickými novogotickými interiéry, vzácná zbrojnice, bohaté zoologické sbírky, ale i expozice hradního pivovaru či mučírny. Obnoveny byly i ptačí voliéry a ohrádky se zvířaty na hradním nádvoří.
www.hrad-bitov.cz
 

Zámek BOHUTICE
Menší zámeček vznikl v Bohuticích na přelomu 16. a 17. století přestavbou původní tvrze. V polovině 18. století pak byl barokně rozšířen – to, když byl majetkem Jezuitů, kteří zde vybudovali svou hospodářskou residenci. Dodnes se dochoval jako dvoukřídlá třípodlažní budova s renesančními klenbami v přízemí, kterou zdobí pozoruhodné arkádové ochozy.

Od konce 2. světové války jej vlastní obec, která jej dnes využívá jako sídlo obecního úřadu nebo místo pro společenské akce. Ve 2. patře zámku však naleznete veřejnosti přístupnou unikátní Expozici Bohutické křížové cesty. Jedná se o soubor 54 dřevěných soch v životní velikosti zpodobňující poslední cestu Ježíše Krista. Ohromují svým mimořádným uměleckořemeslným zpracováním i expresivní mimikou a gestikou. Jsou součástí zdejší krátké Naučné stezky Antonína Práška, místního charismatického faráře, díky kterému se Bohutice staly významným poutním místem.
www.bohutice.cz
 

Zámek (tvrz) BOSKOVŠTEJN
Zajímavá původně vodní tvrz se nachází v centru obce Boskovštejn. Tato volně stojící budova obdélníkového půdorysu s nárožními bastiony fungovala jako samostatný obranný bod. Na renesanční šlechtické sídlo byla přestavena kolem roku 1615 a později se stala rytířským sídlem hrabat de Souches. V druhé polovině 20. století byl objekt majetkem JZD a byl používán pro hospodářské účely. Po roce 1990 přešel do soukromých rukou – nový vlastník ji zrekonstruoval a v současnosti je sídlem největšího muzea jízdních kol na světě.
www.muzeumkol.eu
 

Starý zámek JEVIŠOVICE
Vznikl na místě hradu postaveného kolem poloviny 15. století nad řekou Jevišovkou. Gotická stavba byla přeměněna na konci 16. století na renesanční sídlo, které velmi utrpělo za Třicetileté války. V roce 1686 bylo za Ludvíka Raduita de Souches přestavěno do současné podoby s barokními prvky. Posledními vlastníky byli Offenheimové z Potexinu, kteří objekt vlastnili od roku 1916. Od té doby je majetkem státu. Tzv. „Starý zámek“ od roku 1974 spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, které zde zpřístupnilo depozitář lidového nábytku, historických hudebních nástrojů, výstavní expozice „Historický vývoj Jevišovicka“ a dlouhodobou výstavu „Umění skalních maleb“. 

Budova tzv. „Předzámčí“ je ve správě města Jevišovice, které sem umístilo novou vlastivědnou expozici. Naleznete tu slavné archeologické sbírky Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce, přírodovědnou část představující zástupce živé přírody, hornin a minerálů. Dozvíte se mnohé o majitelích Jevišovického panství, které je spojováno nejen s rodem Kunštátů, z nichž nejznámější byl Hynek zvaný Suchý Čert – nesmlouvavý válečník a nebezpečný lapka. Ale i o slavném obránci Brna, císařském polním maršálkovi Ludvíkovi Raduit de Souches, který panství získal za své hrdinské činy. Na půdě pak děti čeká zábavné bludiště „Labyrintem Jevišovické historie“.

Oproti tomu tzv. „Nový zámek“ v Jevišovicích není určen pro běžné turistické návštěvy – slouží totiž jako domov pro seniory. Jde o romantickou stavbu v novogotickém stylu s dominantní věží, s cimbuřím a bohatě zdobenou fasádou připomínající stará anglická sídla. Do této podoby ho na místě původního dřevěného loveckého zámečku obklopeného lesnatou honitbou nechal přestavět roku 1879 Karel Locatelli. V současnosti je Nový zámek obklopen rozsáhlým anglickým parkem – veřejnosti přístupným, který vybízí k příjemným a poklidným procházkám v kteroukoli roční dobu.
www.jevisovice.cz
www.mzm.cz
 

Hrádek LAMPELBERG
Na nejvyšším místě staré viniční tratě Ječmeniště, jihovýchodně od obce Vrbovec, stojí romantický viniční hrádek Lampelberg. Uprostřed vinic s vyhlášenou kvalitou si jej nechal roku 1860 postavit jako vyhlídkový altán Jaroslavický zámecký pán Vilém hrabě Hompesch. Německý název však nebyl odvozen od lamp, ale od ovcí, které se tu pásávaly. Viniční hrádek je stavbou s malou kruhovou věží a vyhlídkovou terasou, pod kterou bývala místnost pro hotaře (strážce vinohradu) a maštal pro koně. Dnes slouží jako odpočinkové místo pro turisty i cyklisty nabízející krásnou vyhlídku na okolní vinice a v sezóně i jako vinný degustační stánek, kde ochutnáte lahodná vína vinařské společnosti LAHOFER.
www.lahofer.cz
 

Zámek MIROSLAV
Podle pověsti byl miroslavský zámek vybudován dcerou českého vévody, kněžnou Miroslavou, kolem roku 912 původně jako vodní tvrz na malé skále uprostřed bažin. Její potomci prý v Miroslavi žili až do 12. století, ale první písemná zmínka o tvrzi je až z roku 1387. Zřejmě šlo o typ kamenné obytné věže vybudované v románském stylu, která byla postupem času přebudována v pevný gotický hrad chráněný vodním příkopem. Dnešní podobu získal zámek už v 1. polovině 16. století a pozdější barokní úpravy ji už moc nezměnily.

Velmi cenná a zajímavá je dochovaná sklípková klenba bývalé soudní síně, kde panská feudální spravedlnost vynášela své rozsudky až do roku 1851. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a využíván např. jako učňovský internát. Od počátku 90. let 20. století je majetkem města. V letech 2014-2015 zde proběhala rozsáhlá rekonstrukce zhruba poloviny objektu, který je od té doby zpřístupněn veřejnosti. Je celoročním dějištěm řady kulturních a společenských akcí i výstav. V roce 2021/2022 prochází rekonstrukcí další část zámku, a to dominantní věž.
www.miroslavskyzamek.cz
 

Zámek MORAVSKÝ KRUMLOV
Původní hrad vystavěný ve 13. století v nejužším místě meandru řeky Rokytné na okraji města Moravský Krumlov, byl v polovině 16. století pány z Lipé přebudován na renesanční zámek. Je to čtyřkřídlá budova s nádvořím, které ve třech podlažích lemují arkády. Zvláštností zámku je také unikátní arkádové schodiště, vedoucí do horních pater zámku. Další úpravy pak byly provedeny v 18. století Liechtensteiny, kteří byli nejvýznamnějšími šlechtickými majiteli panství od roku 1622 téměř po tři staletí. Těmi posledními byli Kinští, kterým však byl v roce 1945 zámek znárodněn.

Za 2. světové války bylo město těžce poničeno ruským bombardováním, a tak byly na zámek nouzově umístěny úřady a byty. Užívala jej pak i armáda, výrobní podnik, byl zde také železniční internát, učebny a učňovské dílny. Tento stav, který historické hodnotě zámku příliš neprospíval, trval do roku 1991. Rok na to jej za symbolickou 1 korunu získala akciová společnost Zámek, která však nedokončila ani stavebně historický průzkum, zámek zastavila a i s půjčkami od bank zmizela. V roce 2004 tak byl zámek prodán v první dražbě společnosti Incheba a v roce 2016 pak v druhé... To už se však majitelem stalo město Moravský Krumlov a zámku se konečně začalo blýskat na lepší časy. Postupně se zahájily restaurátorské práce v interiérech a kdysi honosné sály, z jejichž výzdoby se bohužel nedochovalo téměř nic, dnes slouží kulturním a výstavním účelům. 

Zámek je neodmyslitelně spojen s osudem slavného malířského cyklu Slovanská epopej od Alfonse Muchy (více informací ZDE). Dnes je příjemným a důstojným místem pro umělecké výstavy uvnitř i festivaly různých žánrů na rozlehlém nádvoří či v přilehlém anglickém parku. V letech 2019–2022 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí celého jižního křídla včetně dominantní zámecké věže. Ta se v létě 2022 otevřela veřejnosti jako jedinečná vyhlídka. V mezipatrech se návštěvníci seznámí s historií Moravského Krumlova i příběhem lékaře, astrologa a alchymisty zvaného Paracelsus, který na zámku pobýval v první polovině 16. století. V opravených prostorách zámku našlo místo i nové Turistické informační centrum s moderním návštěvnickým zázemím a do interiérů se navrátil původní mobiliář. Ten je součástí nově otevřeného prohlídkového okruhu s průvodcem, nazvaného Šlechtické komnaty. Seznamuje s historií zámku, města a také s příběhy šlechtických rodů, které zámek obývaly a vtiskly do něj své stopy. V prostorů původního průjezdu do města je v současnosti umístěna expozice připravenou Ústavem pro studium totalitních režimů nazvaná Tunel do 20. století.
www.mkrumlov.cz
 

Zámek UHERČICE
Půvabný zámek se nachází asi 40 km západně od Znojma nedaleko hraničního přechodu Vratěnín–Drosendorf. Jde o jeden z největších zámeckých komplexů na Moravě a rozlehlý areál zahrnuje jak obytné a reprezentační prostory, tak hospodářské budovy. Tvoří spolu s přilehlými zahradami a parky významný krajinotvorný soubor. Reprezentativní zámek vznikl za Krajířů z Krajku kolem poloviny 16. století renesanční přestavbou z původní gotické tvrze. Býval oblíbenou zastávkou šlechty na cestě z Prahy do Vídně. Díky různým stavebním a uměleckým epochám, které jsou do historie Uherčic vepsány dodnes, bývá označován za „učebnici slohů". 

Po 2. světové válce byl zámek posledním majitelům ze starobylého italského rodu Collalto zkonfiskován a přešel do majetku státu. Kdysi honosné šlechtické sídlo se od 50. do 80. let 20. století přičiněním Československých státních statků, tábora nucených prací a útvaru pohraniční stráže bohužel změnilo k nepoznání: zřícená věž podmáčená kejdou od krav ustájených v bývalých zámeckých konírnách, nádherné sochy rozstřílené jako cvičné terče pohraničníků, propadlé stropy, rozkradený mobiliář... Totální devastace zámeckého komplexu dospěla tak daleko, že byl dokonce roku 1985 vystaven demoliční výměr. Bourání tehdy naštěstí zabránily vysoké náklady...

Jen zázrakem a obětavostí památkářů uherčický zámek přežil. V roce 1996 byla část zámku zpřístupněna a zahájena dlouhodobá rekonstrukce nabízející jedinečnou možnost vidět památkovou obnovu přímo v realizaci. V interiérech se naštěstí zachovala původní cenná umělecká výzdoba, ale díky velmi špatnému stavu objektu a rozsáhlosti záchranných restaurátorských prací postupovaly opravy jen velmi pomalu. Až v roce 2019 se podařilo Národnímu památkovému ústavu, do jehož správy dnes státní zámek patří, získat z evropských fondů dotaci na projekt „Zámek Uherčice – šlechtické sídlo jako divadelní scéna“ zaměřený na vzorovou památkovou obnovu nejhodnotnějších a zároveň nejohroženějších částí zámeckého areálu. Až do počátku roku 2022 proto bylo návštěvníkům uzavřené celé severní křídlo zámku. 

Skvělá práce restaurátorů a nepředstavitelně náročný projekt za 130 milionů korun v rekordně krátké době 2 let vdechl uherčickému zámku nový život. A i přesto, že ještě zdaleka není zrekonstruován celý zámek nabízí od dubna 2022 jedinečný pohled např. na nádherný Banketní sál připravený pro pořádání kulturních akcí, opravené místnosti severního křídla zámku – apartmá hraběte Odoarda Collalto, salla terrenu s vyhlídkou, spravené arkádové chodby a nádvoří, schodiště i konírny. A dočkala se také původní kašna v růžové zahradě, která opět plní svůj účel. 

K zámeckému areálu navíc přiléhají rozsáhlé parky a zahrady, které jsou zárukou příjemných procházek „mimo davy“. Anglický park v sobě skrývá i Obelisk zhotovený podle návrhu vídeňského divadelního architekta a dekoratéra Antona Ortnera anebo torzo romantické rozhledny z roku 1802. Tato 10 m vysoká umělá hradní zřícenina je nejstarší kamennou rozhlednou na Moravě a druhou nejstarší v republice. I ona se dočkala své rekonstrukce. 

Projekt obnovy zámku Uherčice je plánován až do roku 2028 a bude mít několik etap. Sotva skončila první část rekonstrukce severního zámeckého křídla, započaly v roce 2022 další opravy: dva projekty za 60 milionů korun řeší především západní část zámku. Jde zejména o opravy a retransfery (opětovnou instalaci) štukové výzdoby, sejmuté v 90. letech. Vrátí se nyní na své původní místo a výsledek by měli návštěvníci vidět v roce 2024.
www.zamek-uhercice.cz 
 

Zámek VRANOV NAD DYJÍ
Klenot evropského baroka vypínající se na strmé skále nad řekou Dyjí vznikl přestavbou ze zeměpanského hradu připomínaného poprvé k roku 1100. Současnou podobu zámku mu vtiskl po ničivém požáru v roce 1665 hraběcí rod Althannů. Koncem 17. století byla podle projektu významného evropského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu zahájena náročná přestavba na honosný barokní zámek. Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. 

Neopakovatelnou siluetu zámku tvoří impozantní Sál předků – jedna z největších světských barokních prostor vůbec, a kaple Nejsvětější Trojice, které výtvarně umocňují osobitý půvab stavby zasazené do členité přírody. K zámku neodmyslitelně patří romantický lesopark vybudovaný v 18. století v jeho okolí. Jako součást několikaleté rekonstrukce střech byla na podzim roku 2020 poprvé v historii veřejnosti zpřístupněna středověká hradní věž. Z jejího ochozu, na kterém byl obnoven i erbovní plechový rytíř a původní vlajkový stožár, se návštěvníkům otevírá jedinečná vyhlídka do malebného okolí zámku.

Vranovský zámek, který je národní kulturní památkou, najdete na západním okraji Národního parku Podyjí. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů, Sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. stol. a z celého 19. století. Při prohlídce zámku si můžete vybrat hned z několika prohlídkových okruhů a užívat si pohádkové scenérie, které okouzlily i řadu filmařů.
www.zamek-vranov.cz
 

ZNOJEMSKÝ HRAD (Deblínský zámek)
Na mohutném skalním ostrohu nad řekou Dyjí a Gránickým potokem se vypíná původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat, založené již kolem roku 1100. Dominantou areálu je hradní kaple, románská rotunda sv. Kateřiny. Ve 12. století zde byla v provozu mincovna znojemských knížat. Hrad byl jako významná zemská pevnost postupně přestavován a zpevňován. Po třicetileté válce však zpustl a jeho obytná část byla roku 1710 přestavěna na barokní zámek pánů z Deblína. V přední části někdejšího hradního areálu později vznikl měšťanský pivovar a na tomto místě se pivo vaří takřka tři staletí dodnes.

Od roku 1910 byl objekt využíván pro potřeby městského muzea – dnes zde Jihomoravské muzeum ve Znojmě vystavuje např. historický nábytek, regionální keramiku a výběr z díla znojemského rodáka, sochaře Hugo Lederera. Z nádvoří hradu se návštěvníkům otevírá fascinující pohled na údolí řeky Dyje a všechny hlavní dominanty královského města Znojma.
www.muzeumznojmo.cz