Štítary

Městys Štítary měl pozoruhodnou ale pohnutou historii. Dnes je v katastru obce jedna z největších rekreačních oblastí „Moravského Jadranu“ – Vranovské přehrady.

Štítary patří mezi nejstarší obce Znojemska, existovaly pravděpodobně již kolem roku 1000, ale z té doby se mnoho pramenů nedochovalo. První ověřenou zmínkou je listina z roku 1346, kterou Karel IV., král český a markrabě moravský, udělil Štítarům výsady městečka. Na městys byly Štítary povýšeny Vladislavem II. v roce 1496. Název Štítar bývá nejčastěji odvozován od štítů domů a původní zástavbě skutečně dominuje štítová orientace usedlostí.

Hospodářský rozmach ve 14. a 15. století negativně poznamenalo působení loupeživých rytířů v pohraničí. Pořádek byl nastolen až po zásahu vojska. V polovině 16. století Štítarští hojně přestupovali na protestantskou víru, zejména když majitelé panství byli protestanti. Majetek velmi bohatého kostela a fary byl dokonce rozdělen sedlákům. Velmi těžce na obec dolehla třicetiletá válka – mnoho usedlostí bylo zničeno a roku 1645 zde tábořili Švédové.

Roku 1680 převzal vranovské panství rod Althanů, který vešel do povědomí štědrými náboženskými příspěvky. Poslední potomek rodu, hrabě Josef Althan, byl vyhlášeným hazardním hráčem, který byl neustále ve finanční tísni a rozprodával rodový majetek. Díky tomu Štítary získaly část vranovského panství a výrazně rozšířily svůj katastr.

Hned dvakrát byly Štítary katastrofálně zasaženy požárem. Ten první roku 1706 způsobil blesk a oheň zničil prakticky celou obec, včetně kostela a fary, ale i cenné listiny o historii obce. Druhý požár vypukl v roce 1835 a zasáhl 120 domů. Vichřice prý hnala kupy jisker vzduchem a zanášela je až na rakouské hranice. Jakoby nestačilo, že tu za napoleonských válek bivakovala francouzská armáda a v r. 1832 vypukla epidemie cholery…

K zajímavé události došlo ve Štítarech při kopání základů stodoly číslo 44. Byl vykopán hrnec plný starých českých stříbrných grošů z doby Václava III. (1289-1306).

Dnes jsou Štítary především vstupní branou do vyhlášené rekreační oblasti Vranovské přehrady. V jejich katastru leží stovky chat a také přístup na oblíbenou vranovskou pláž. Pobyt u vody u tzv. „Moravského Jadranu“ zpestřují okolní lesy a romantická krajina přecházející do Národního parku Podyjí. Řada krásných vyhlídek nad skalnatými zátokami i cyklistické a pěší trasy dělají zdejší kraj neobyčejně turisticky přitažlivý – nejen pro letní dovolenou.