Tradiční gastronomie svátečního Znojemska - VÁNOČNÍ SVÁTKY

Svatý Jan Evangelista (27. prosince): 
V kostelech se tohoto dne podnes světí víno, které v lidové tradici platilo za kouzelné a užívalo se jako lék proti všemožným neduhům. Tohoto dne se proto pilo víno ve velkém, stejně tak, jako i na předchozí den Sv. Štěpána (26. prosince) spojeného s koledou, mimo jiné také o „malé vánočky“ popsané v článku o štědrovečerní gastronomii.

Silvestr a Nový rok (31. prosince a 1. ledna): 
K oblíbeným pochoutkám posledního a prvního dne roku patřil v prvé řadě vepřový rypáček a vůbec vařené maso z vepřové hlavy, které se obyčejně jedlo s chlebem a jablečným, popř. mléčným křenem. Z dolnorakouského příhraničí máme dokonce zprávy o svátečním pečivu ve tvaru prasátka (z kynutého i perníkového těsta), které se peklo v hliněné formě, které skutečného pečeného vepříka v chudších rodinách zřejmě nahrazovalo. To se však již dostáváme k problematice zabíjaček a kořenům obliby vepřového masa v čase okolo zimního slunovratu, kterou podrobněji představíme v samostatném článku.

Vedle vánoček se ze stejného těsta připravovalo také tzv. novoroční mláďátko, ve Vémyslicích pečivo ve tvaru dítěte v peřince. O tom, zda bylo tvarováno rukama nebo pečeno ve formě, což bylo asi pravděpodobnější, se nám však zprávy již nedochovaly. Později mláďátko vystřídala obvyklá bábovka. Mláďátko bylo v našem kraji dárek děvečkám k Novému roku, kdy odcházely ze služby. 

Článek připravil a recepty vybral Mgr. Jiří Mačuda, PhD., etnograf Jihomoravského muzea ve Znojmě, který představí tradiční stravu a obyčeje vánočního cyklu v našem regionu podrobněji na své přednášce 4. 12. 2018 od 17 hod. ve Znojemské Besedě.