ZnojmoRegion
Téma roku
ZnojmoRegion
viz odkazy v textu
Fenoménem celého regionu je bezesporu zemská hranice a její ochrana. Dokládá nejedno neklidné období zdejší historie – té pradávné i zcela nedávné…
MAJESTÁTNÍ HRADY A ZÁMKY
Už ve středověku vyrostla podél řeky Dyje síť kamenných hradů, které musely čelit příhraničním svárům či husitským válkám. Zejména po vytlačení Turků z Vídně a Uher však ztratily svůj hlavní obranný význam. Mnohé byly přebudovány na vzdušné a honosné zámky, jiné naopak zcela zanikly a byly pohlceny přírodou. V moravsko-rakouském Podyjí jich najdete do dnešních dnů poměrně hodně – po obou stranách hranice téměř dvě desítky.
Z těch veřejnosti přístupných v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí můžeme doporučit například tyto HRADY, ZÁMKY A ZŘÍCENINY:
Dochoval se však i hrádek viniční – střežící úrodné vinohrady ve svém okolí. Maličký hrádek Lampelberk u Vrbovce leží na dohled státních hranic a slouží dnes jako romantická vyhlídka i sezónní degustační vinný stánek.
CÍRKEVNÍ SKVOSTY
Zdejší krajinu však neovládaly jen majetné šlechtické rody, jakými byli moravští Přemyslovci ve středověku nebo později zejména Althanové a Liechtensteinové. Významnými donátory a stavebními investory byly i církevní řády.
Dodnes tak můžete obdivovat nejen velkolepá rodová sídla, ale i monumentální kostely a klášterní komplexy, jako například tyto oblíbené cíle CÍRKEVNÍ TURISTIKY:
NEJBLÍŽE K VÍDNI
Bohatou a dodnes obdivovanou výzdobou rodových rezidencí i církevních staveb byli na přelomu 17. a 18. století pověřováni zejména umělci z okruhu vídeňského císařského dvora. K Vídni měl totiž zdejší kraj vždy nejblíže – město Znojmo bylo dokonce považováno za takové „vzdálenější předměstí“ Vídně.
Po celá staletí byl kraj moravsko-rakouského pomezí místem, kde převládal německý jazyk nad českým. Jak silná je tato vazba, ukázal počátek 20. století. Národnostní otázka těžce poznamenala oblast pojmenovanou Deutschsüdmähren s převládajícím osídlením německy hovořících Moravanů, kteří odmítali sounáležitost s nově vznikající – slovanskou – Československou republikou. Sami sebe nepovažovali ani za Čechy ani za Rakušany a označovali se v doslovném překladu za „Jihomoravany“. Centrem Deutschsüdmähren, bylo právě město Znojmo, které bylo českým vojskem obsazeno v prosinci 1918 až po krátké hospodářské blokádě. Podzim roku 1938 pak přinesl odtržení pohraničí a na základě Mnichovské dohody se stal součástí Německé říše celý soudní okres Jaroslavice a části okresů Vranov, Znojmo a Moravský Krumlov. Exodus českých obyvatel do vnitrozemí předznamenal obsazení zbytku ČSR německými vojsky, ale také poválečný pohyb opačným směrem – tentokrát vyhnání (1945) a odsun (od února 1946) většiny původních německy hovořících obyvatel z území Moravy. Zpřetrhání staletých vazeb bylo pro kraj těžkou ranou, ze které se vzpamatovával dlouhá desetiletí...
HRANIČNÍ SLOUPY
Památky připomínající tyto těžké doby se v krajině moravsko-rakouského pomezí dochovaly do dnešních dnů. Například v místě původní zemské hranice u Jaroslavic najdete obnovený jeden z hraničních sloupů, které dříve lemovaly celé předválečné Československo. Tyto sloupy ve tvaru vlajky se státním znakem se na hranici stavěly zhruba od roku 1925 do roku 1938, a to na všech celních přechodech přes státní hranici.
Dnes se již s původními sloupy na našich hranicích téměř nesetkáme, ale vznikají jejich novodobé repliky. Jednu takovou obnovilo Technické muzeum v Brně podle dochovaného originálu ze svých sbírek. Roku 2011 ji pak instalovalo přesně na původním místě jižně od Jaroslavic. Další pak umístilo u pěchotního srubu "Závora" v Areálu československého opevnění v Šatově, který je jeho pobočkou.
PŘEDVÁLEČNÉ OPEVNĚNÍ ČESKOSLOVENSKA
V souvislosti s rostoucími obavami z hitlerovského Německa bylo v druhé polovině 30. let 20. století přikročeno k budování souvislých linií těžkého a lehkého opevnění, od velkých pěchotních srubů až po malé pevnosti, tzv. řopíky (název je odvozen od zkratky ŘOP = Ředitelství opevňovacích prací, kterou byly označovány společně s konkrétním číslem). Postupně budované úseky v letech 1935-1938 propojovaly jednotlivé uzávěry a překážkový systém v souvislé pásmo opevnění. Po vyhlášení mobilizace zaujala armáda obranné pozice, ale po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí připadla většina území i s opevněním Německu. Z tohoto důvodu nebylo opevnění ve své plné síle téměř vůbec reálně využito.
Po 2. světové válce byly některé bunkry dostavěny a nově vyzbrojeny a armáda je využívala až do 90. let minulého století, tentokrát však jako ostrahu před imperialistickým Západem... Dodnes se stavby zachovaly v různém stavu, některé byly restaurovány a proměnily se v muzea vojenské historie, která jsou pro nás fascinujícím dokladem důmyslné obrany bývalého Československa.
V turistické oblasti Znojemsko a Podyjí bývají veřejnosti přístupné například tyto VOJENSKÉ PAMÁTKY:
ŽELEZNÁ OPONA
Hranice se stala místem, kde končily lidské životy, ještě jednou – za dob minulého totalitního režimu. Ostnaté dráty, rozorané pásy a nástražné systémy podél hranic, kudy by neproklouzla ani myš, jsou už naštěstí minulostí. Železná opona, která hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Německem, se začala budovat už od roku 1948. Skutečně neprostupnou se pak stala v letech 1952 a 1953, jako reakce na neustálé útěky lidí přes hranici. Hraniční pásmo, které mělo šířku od 4 do 10 km, bylo pro normálního smrtelníka zcela uzavřené. Oficiálně hraniční zátarasy chránily socialismus před průnikem agentů imperialismu, ve skutečnosti měly především zabránit útěkům lidí za svobodou. Hranici k tomu zabezpečovaly roty pohraniční stráže rozeseté podél celé hranice.
K likvidaci ženijně technických hraničních zátarasů bylo přistoupeno až v roce 1990. Posledním místem v České republice, kde vás může mrazit při pohledu na strážní věž a ostnaté dráty v původní podobě, je Památník železné opony v Čížově u Horního Břečkova. Budova, která dříve sloužila posádce pohraniční stráže, je dnes informačním centrem Národního parku Podyjí.
OTEVŘENÁ HRANICE
V roce 2019 si připomínáme 30 let od pádu této „železné opony“. Za tu dobu se území – dříve nepřístupná pohraniční oblast – proměnilo v turisticky velmi zajímavý region. Téma OTEVŘENÁ HRANICE je proto hlavním tématem letošního roku, ke kterému se v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí koná řada zajímavých AKCÍ.
Paradoxně právě díky přísně střežené státní hranici je dnes velmi lákavým místem. Krajina na moravsko-rakouském pomezí se totiž dochovala do dnešních dnů ve své původní, civilizací nedotčené, čistotě. Území podél meandrující řeky Dyje s mimořádným bohatstvím fauny i flory bylo roku 1991 dokonce prohlášeno Národním parkem Podyjí a je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů jižní Moravy. Zdejší VYHLÍDKY na romantický říční kaňon berou dech a některé z nich využívali dříve i pohraničníci.
Úzké asfaltky a štěrkovky, které dříve sloužily pro rychlé přesuny motorizované pohraniční stráže, jsou dnes vyhledávanými cyklostezkami. Jednou z nejfrekventovanějších je mezinárodní cyklotrasa EuroVelo 13, která nese příznačné pojmenování „Stezka železné opony“. Vede přesně v místech, kde byl od sebe oddělen Východ a Západ a ve své délce přibližně 10 400 km propojuje 20 zemí. Prochází napříč celou Evropou od Barentsova moře na norsko-ruské hranici až k Černému moři. Je nejdelší cyklotrasou v Evropě a její část prochází i turistickou oblastí Znojemsko a Podyjí.
Krajina, která svou malebností a neporušeností láká návštěvníky z blízka i z dáli, opět ožila. V průběhu celého roku se zde koná řada sportovních i kulturních akcí podporujících dobré česko-rakouské sousedské vztahy, partnerství spojuje řadu měst z obou stran hranice a přeshraniční projekty pomáhají regionu vzkvétat. Na své si tu přijdou jak milovníci adrenalinu, tak ti, co hledají pohodu a relaxaci v přívětivé a čisté krajině. Vznikly zde nové a moderní služby, není problém sehnat komfortní UBYTOVÁNÍ nebo si vychutnat vytříbené kulinářské umění v některé z místních restaurací.
Doporučit můžeme například tyto podniky:
V bývalém celním pásmu, které bylo po dlouhá desetiletí „územím nikoho“, vyrostly v posledních letech obrovské obchodní a zábavní komplexy. Jejich součástí jsou kromě hotelů, restaurací a shopping center všech druhů také např. kasina, dětské zábavní parky nebo sportovní letiště. Jeden z největších, Excalibur City, leží v Hatích u Chvalovic, a kromě všeho jmenovaného zde můžete např. poobědvat na palubě bývalého vládního letounu Iljušin Il-62 – jediného dochovaného na území České republiky. Druhým zdejším unikátem je Muzeum Terra Technica, které je v současnosti největším muzeem hudebních a zábavních přístrojů na světě.
Také DOPRAVNÍ infrastruktura v pohraničí významně posílila. Krajem projíždějí cyklobusy, vyhlídkové turistické vláčky anebo dokonce speciální VINObus propojující nejlepší vinařství Znojemské vinařské podoblasti s turistikou a cykloturistikou. Nově od letní sezóny 2019 bude Znojmem projíždět i ekologický zážitkový elektroBUS Znojmáček, na jehož palubě si vychutnáte kromě kouzelných výhledů i regionální gastronomické speciality.
Cestovní ruch turistické oblasti Znojemsko a Podyjí vzkvétá a má co nabídnout i těm nejnáročnějším turistům. Její nespornou výhodou je, že se nejedná o region s masovou turistikou a kouzlo zdejší přírody i kvalita služeb se dá užívat v klidu a příjemném soukromí.
Je to kraj, kde je zahálka dovolena a aktivita vítána…